Neděle 15. září 2024
Svátek má Jolana
Svátek má koník Nelson
Svátek má pejsek Dona
25.1.2009 - Stránky nebyly nějáký čas aktualizovány, ale začnu na nich opět pracovat, pokusím se napsat nové články a snad i vymyslet nový design:) Dnes jsem vymazala obsah návštěvní knihy, protože se tam přemnožily spamy.
Kikulle - Autocross
Terinka
Lucyinka - Music forever
Renisek
Počátky vývoje
Eohippus neboli Hiracotherium
- na předních nohou po čtyřech a na zadních po třech prstech
- prsty byli opatřeny měkkými nášlapnými polštářky a na koncích je kryly rohovité, kopýtkům podobné nehty
- v kohoutku 25-35 cm
- klenutý hřbet se svažoval k ocasu, nasazenému o něco níže než kohoutek
- 44 drobných ostrých zubů
- oči umístěné ve střední části hlavy, celkovým vzhledem již trochu podobné dnešnímu koni
- obývalo bažinaté pralesy
- živilo se převážně listím
- drobné tělo pravděpodobně maskovaly pruhy nebo skvrny
- jeho vývoj začal na americkém kontinentu, odtud se po pevninském mostu (v té době spojoval Ameriku a Evropu) rozšířilo na západ i na východ
- vymizelo před 40-35 miliony let
Mesohippus
- velký asi jako ovce
- objevil se před 40-26 miliony let (období oligocénu)
- ztratil měkké nášlapné polštářky na prstech a místo nich měl na koncích prstů už opravdová kopýtka
- na všech končetinách po 3 prstech, prostřední prsty byli silnější než postranní a nesly většinu váhy zvářete
- močálovitou půdu pralesů vystřídal poněkud tvrdší podklad
- stále měl klenutá záda, ale končetiny, krk, uši a čenich měl mnohem delší než Hyracotherium
- živil se převážně měkkým listím
- pravděpodobně měl také krycí zbarvení
Miohippus
- objevil se počátkem miocénu (miocén-před 26-10 miliony let)
- v období miocénu se podnebí stávalo sušším, pralesy ustupovaly otevřeným savanám a "koně" se pohybovali rychleji a do větších vzdáleností na stále delších končetinách
- měřil kolem 60 cm a již se dosti podobal dnešním poníkům, ačkoli byl drobnější
- krk, uši a čenich se mu prodloužily a oči se posunuly k temeni
- tříprsté končetiny
- k rozmělňování potravy mu sloužily stoličky s nízkými korunkami
Merychipus
- záhy vznikla celá řada různých forem koňovitých savců, na území Severní Ameriky to bylo 6 hlavních, dobře odlišených skupin, nejvýraznějším z nich byl právě Merychippus
- žil asi před 20 miliony let
- po několik let byl pravděpodobně současníkem Miohippa a některých dalších druhů, jako třeba Megahippa, kterým byl dokonce větší než současní koně. Avšak tyto druhy - přizpůsobené spíše ke spásání listí - se nebyli schopny přispůsobit změnám životního prostředí a vyhynuly. Merychippus již byl k životu v otevřené travnaté krajině přizpůsoben dobře
- dlouhé končetiny mu umožňovali snadný útěk před nepřáteli
- stále měl jen 3 prsty, ale váhu těla již nesl pouze prostřední a postranní postupně zakrňovaly
- měkké nášlapné polštářky zmizely a vyvinuly se pružné vazy, které prostřední prst ovládaly a podpíraly při stále se zvyšující zátěži
- rovný, dlouhý hřbet, prodloužil se mu krk a měl poměrně těžkou lebku
Pliohippus
- žil během pliocénu (asi před 6 miliony lety)
- měl jediný, rohovinou pokrytý prst neboli kopyto
- byl skvěle přizpůsoben k životu na rozlehlých pláních a prériích, kde bylo jen málo míst poskytujících úkryt predátorům
- řezáky mu zesílily, prodloužily se, aby jim mohl lépe trhat trávu a na stoličkách s vysokými korunkami se vyvinula složitá struktura hrbolů a valů sloužících k rozmělňování tuhé celulózy, která je v trávě obsažena
- prodloužila se mu obličejová část hlavy
- v kohoutku měřil 1,22 m
- svým vzhledem byl jakýmsi předobrazem zeber a oslů
- hřbet rovný, s neznatelným kohoutkem
- na zádech měl úhoří pruh a pravděpodobně měl zebrované končetiny