Úterý 21. listopadu 2017
Svátek má Albert
Svátek má koník Simson
Svátek má pejsek Senta

25.1.2009 - Stránky nebyly nějáký čas aktualizovány, ale začnu na nich opět pracovat, pokusím se napsat nové články a snad i vymyslet nový design:) Dnes jsem vymazala obsah návštěvní knihy, protože se tam přemnožily spamy.

Kikulle - Autocross Terinka Lucyinka - Music forever Renisek


Parkur - zvláštní soutěže

Podívejte se také na další informace o parkuru.



Soutěž do prvé chyby

Soutěž do prvé chyby se koná na čas, přes středně velké překážky. Každá překážka má své číslo. Kombinace překážek nejsou dovoleny. Parkur je ukončen jakoukoliv první chybou (poboření překážky, neposlušnost, pád apod.).
Je-li pobořena překážka nebo uplyne-li pevně stanovený čas, sbor rozhodčích dá znamení zvoncem. Soutěžící pak musí skočit ještě následující překážku a čas je zastaven v okamžiku doteku předních nohou koně země. Za překonání této překážky po odzvonění neobdrží soutěžící žádné body.

V soutěži do prvé chyby jsou přidělovány dobré body: 2 body za bezchybně překonanou překážku a 1 bod za pobořenou překážku.

Ukončí-li parkur jiná chyba než poboření překážky, jako např. neposlušnost, pád nebo soutěžící nepřekonal překážku, na které má být zastavena časomíra, je dáno znamení zvoncem. Soutěžící se pak umístí jako poslední ze soutěžících, kteří dosáhli stejného počtu bodů.

Vítězem se stává soutěžící s nejvyšším počtem získaných bodů. V případě rovnosti bodů rozhoduje o umístění čas soutěžících a vítězem je pak soutěžící s nejkratším časem.

Soutěž do prvé chyby muže probíhat dvěma způsoby:

Na určeném počtu překážek:

Koná-li se soutěž s maximálním počtem překážek a soutěžící skočil poslední překážku, je časomíra zastavena ve chvíli, kdy soutěžící projel cílovou čarou. V případe rovnosti bodu a času na prvním místě se musí konat rozeskakování do prvé chyby přes omezený počet překážek.

S určeným časem od 60 do 90 sekund (v kryté hale 45 sekund):

Jestliže soutěžící absolvuje nejvyšší počet překážek a pevně stanovený čas ještě neuplynul, pokračuje znovu na parkuru od prvé překážky. Jestliže pevně stanovený čas uplyne v okamžiku odskoku koně (zadní nohy koně již opustily zemi), tato překážka se počítá bez ohledu na to, zda byla pobořena či nikoliv.

Čas se zaznamená na následující překážce v okamžiku, kdy se přední nohy koně dotkly země na straně doskoku. V případe rovnosti trestných bodu a času jsou soutěžící umístěni na stejném místě.


Bariérové skákání

V bariérovém skákání je postaveno šest svislých překážek v jedné přímce ve vzdálenosti přibližně 11 m od sebe. Překážky musí mít stejnou konstrukci a musí být sestaveny je ze stejného typu barier. Počet překážek může být snížen vzhledem k velikosti kolbiště.

Všechny překážky mohou mít stejnou výšku, např. 1,20 m nebo postupně se zvyšující výšku, např. 1,10 m, 1,20 m, 1,30 m, 1,40 m, 1,60 m, nebo dvě první překážky mají stejnou výšku, např. 1,20 m, další dvě výšku 1,30 m atd.

Jestliže dojde k zastavení nebo vybočení, musí soutěžící pokračovat v parkuru na překážku, na které udělal chybu.

První rozeskakování se musí konat na šesti zvýšených překážkách. Překážky se nezvyšují, jestliže soutěžící, kteří se umístili se stejnými výsledky na prvním místě, v základním parkuru byli penalizováni. Od druhého rozeskakování je možno snížit počet překážek až na tři, ale musí být zachována jejich původní vzdálenost 11 m ( nižší překážky jsou odstraněny).


Mini-maxi

Mini-maxi je soutěží síly a zručnosti, konající se podle zvláštních pravidel na kombinacích překážek.

V mini-maxi jsou postaveny tři dvojskoky.

Základní výška nesmí být v žádném případě nižší než 110 cm.

Vzdálenost mezi skoky dvojskoků musí být 10,3 nebo 7,3 metrů. Vzdálenost mezi prvním a druhým skokem dvojskoku se v průběhu soutěže neupravuje.

Prvý skok u všech dvojskoků tvoří dvojbradlí s přední výškou 60 cm, zadní výškou 70 cm a šířkou 70 cm. Tento první skok u každého dvojskoku se v průběhu soutěže nezvyšuje ani nerozšiřuje.

Druhý skok u všech dvojskoků tvoří skok libovolného typu, např. zeď, dvojbradlí, trojbradlí, kolmý skok atp..Pravý oxer není vhodným typem překážky.

Všechny druhé skoky dvojskoků mají předepsanou počáteční výšku soutěže, stanovenou rozpisem, nebo výšku postupně se zvyšující, např. 1,10m, 1,20m, 1,30m nebo dvě první překážky mají stejnou výšku, např. 1,20m, další výšku 1,30m atd.

Na kolbišti může být umístěna cvičná překážka.

Jestliže to dovolí rozměry kolbiště a počet soutěžících, může sbor rozhodčích povolit, aby soutěžící, kteří pokračují v soutěži zůstali na kolbišti po prvém nebo druhém rozeskakování.

Mini-maxi se rozhodují podle stupnice A bez stanoveného a přípustného času. Čas se neměří. Ve všech kolech musí však být postaven start a cíl, které jsou součástí předepsané dráhy.

Při poboření prvého skoku dvojskoků se chyba nehodnotí. Za poboření druhého skoku je jezdec penalizován odpovídajícím počtem bodů.

Všechny neposlušnosti se trestají (včetně neposlušností na prvém skoku dvojskoku) odpovídajícím počtem bodů.

Do rozeskakování postupují pouze soutěžící, kteří v základním parkuru nebo v předcházejícím rozeskakování neobdrželi žádný trestný bod.

První rozeskakování se musí konat minimálně na dvou dvojskocích. Od druhého rozeskakování je možno snížit počet překážek až na jeden dvojskok. V každém rozeskakování se musí překážky zvýšit nebo rozšířit popřípadě obojí.

Nedospěje-li se na konci třetího rozeskakování k žádnému rozhodnutí, může sbor rozhodčích soutěž ukončit. Za rozhodnutí soutěže je považován případ, kdy v soutěži může pokračovat již jen jediný soutěžící.

Po čtvrtém rozeskakování musí sbor rozhodčích soutěž ukončit.

V mini-maxi se umístí soutěžící podle výsledků v jednotlivých rozeskakováních a v základním parkuru. Soutěžící se umístí postupně podle výsledků v posledním rozeskakování podle trestných bodů. Za soutěžícími, kteří se zúčastnili posledního rozeskakování, se umístí podle stejných pravidel soutěžící předchozího rozeskakování atd..

Ve všech případech, kdy soutěžící mají v příslušném kole shodný počet trestných bodů, umístí se na stejném místě.


Volitelné štafetové skákání

Volitelná štafetová skákání jsou určeny pro dvoučlenná nebo tříčlenná družstva. Členové družstva vjedou na kolbiště společně.

Dráha vyznačená na plánku musí být souvislá a odpovídat počtu členů družstva.

Soutěžící, který startuje přechodem přes startovní čáru musí překonat první překážku a soutěžící, který překoná poslední překážku musí také projet cílovou čarou, aby mohla být zastavena časomíra. Jestliže cílovou čarou projede jiný soutěžící, než který skočil poslední překážku, je štafeta vyloučena.

Čas parkuru se měří od chvíle, kdy první soutěžící projede startovní čarou až do okamžiku, kdy poslední člen družstva projede cílovou čarou.

Stanovený čas je určen předepsanou rychlostí soutěže a délky dráhy násobené počtem členů teamu.

Jestliže dojde k neposlušnosti s pobořením musí být k dosaženému času připočtena stanovená korekce.

Vyloučení kteréhokoli člena družstva znamená vyloučení celého družstva.

Druhá neposlušnost v rámci celého družstva nebo první pád jezdce vylučuje celý team.

Družstvo je vyloučen, když při střídání střídající soutěžící skočí překážku dříve, než kůň střídaného člena jeho družstva doskočí (jeho přední nohy se dotknou země).

Běžné štafetové soutěže

V těchto soutěžích první soutěžící štafety přeskáče svůj parkur a po přeskočení poslední překážky další soutěžící odstartuje jeho parkur a tak dále.

Jakmile kůň předchozího člena štafety odskočil na poslední překážce své dráhy, přední nohy se dotkli země , může další soutěžící štafety skákat jeho první překážku.

Běžné štafetové soutěže probíhají podle Tabulky C.

Štafetové skákání do prvé chyby

Štafetové skákání do prvé chyby probíhá podle pravidel soutěže do prvé chyby. Soutěž se koná buď na maximálním počtu překážek, které musí překonat celá štafeta, nebo s určeným celkovým časem, během kterého musí celá štafeta překonat co největší počet překážek.

Soutěž s maximálním počtem překážek

Střídání, oznámené zvoncem, je povinné jakmile každý člen štafety dokončí své kolo nebo při každé chybě soutěžícího s výjimkou poslední překážky. Následující člen štafety pak musí střídat buď na první překážce nebo na následující překážce, kde došlo k poboření nebo na překážce, kde došlo k neposlušnosti.

Jestliže poslední člen štafety dokončil svůj parkur bez trestných bodů, nebo pobořil-li poslední překážku parkuru, soutěž končí na cílové čáře a v tom okamžiku je také zastavena časomíra.

Poboří-li poslední člen štafety jinou překážku parkuru než poslední, je dáno znamení zvoncem a soutěžící pak musí skočit další překážku, aby se mohl zaznamenat jeho čas. Jestliže soutěžící z jakéhokoliv důvodu překážku, na které měl být zastaven čas, nepřekoná, umístí se celá štafety jako poslední z těch štafet, která získala stejný počet bodů.

V této soutěži je následující hodnocení: 2 body za bezchybně překonanou překážku, 1 bod za pobořenou překážku. Za první neposlušnost se odečítá 1 bod, 2 body za následující neposlušnost které se dopustil druhý nebo třetí člen štafety podle počtu členů družstva. Jeden bod se odečítá za každou započatou sekundu překročeného stanoveného času.

Umístění je určeno nejvyšším počtem dosažených bodů celé štafety a jejím dosaženým časům.

Soutěž s určeným celkovým časem

Každá štafeta má k disposici od 45 (minimum) do 90 (maximum) sekund násobený počtem členů štafety.

Štafeta, která překoná všechny překážky, pokračuje prvním jezdce štafety, který opakuje svoji trasu, neuplynul-li dosud stanovený čas.

Jestliže poslední člen štafety poboří poslední překážku svého parkuru, musí skočit ještě první překážku parkuru, aby mohla být v tento okamžik zastavena časomíra.

Dojde-li během parkuru k neposlušnosti s pobořením, musí se od stanoveného času odečíst 6 sekund časové korekce.

Štafety s postupným střídáním

Tato soutěž probíhá podle obecných pravidel soutěží do prvé chyby se stanoveným počtem překážek s tím rozdílem, že každý člen štafety, který udělá chybu, musí být vystřídán a to až do překonání všech určených překážek parkuru vynásobeného počtem startujících ve štafetě.

Štafety s volitelným střídáním

V této soutěži mohou členové štafety se střídat podle jejich volby, ale povinné je střídání po jakékoli chybě soutěžícího nebo jestliže soutěžící dokončí celý svůj parkur. V tomto případě povinného střídání sbor rozhodčí dá znamení zvoncem.

Tato soutěž je hodnocena podle tabulky C.


Minutové skákání

Na rozdíl od soutěží, kdy je soutěžící při první chybě ukončen, získává soutěžící v této soutěži 2 body za bezchybně překonanou překážku a 1 bod za poboření překážky. Kombinace překážek nejsou dovoleny.

Minutové skákání se koná s pevně stanoveným časem od 60 do 90 sekund (45 sekund v kryté hale). Neposlušnosti se trestají časem, ale po druhé neposlušnosti (v národních soutěžích po třetí neposlušnosti) a prvním pádu je soutěžící zastaven. V tomto případě se soutěžící umístí jako poslední ze soutěžících, kteří získali stejný počet bodů.

Vítězem minutového skákání se stane soutěžící, který získal na konci pevně stanoveného času nejvyšší počet bodů v nejrychlejším čase.

Jakmile uplyne pevně stanovený čas, je dáno znamení zvoncem. Soutěžící pak musí skočit následující překážku a v okamžiku, kdy se přední nohy koně dotknou země, je zastavena časomíra. Za tuto překážku, skočenou po odzvonění, závodník nezíská žádné body.

Jestliže pevně stanovený čas uplynul v okamžiku, kdy kůň již odskočil na překážku (zadní nohy koně již opustily zemi), tato překážka se mu počítá, bez ohledu na to, zda ji pobořil či nikoliv. Čas je zastaven na další překážce jako v odstavci 4. Jestliže dojde k neposlušnosti a překážka je pobořena, pevně stanovený čas musí být zkrácen o 6 sekund a musí se zvonit podle obvyklých pravidel.

Jestliže soutěžící na první pokus nepřekoná překážku, na které měl být zastaven čas, je parkur ukončen. Soutěžící se pak umístí jako poslední z těch, kteří získali stejný počet bodů.


Soutěž se stupňovanou obtížností

Soutěž se stupňovanou obtížností se koná na 6, 8 nebo 10 překážek, jejichž obtížnost se postupně zvyšuje. Kombinace překážek nejsou povoleny. Zvýšení obtížnost se nedosahuje jen výškou a šířkou překážek, ale také obtížnou trasou.

V této soutěži je hodnocení následující:
Jeden bod za bezchybně překonanou překážku číslo 1, dva body za číslo 2, tři body za číslo 3 atd., s celkovým počtem 21, 36 nebo 55 bodů. Za pobořenou překážku soutěžící nezískává žádné body. Chyby, s výjimkou poboření, jsou penalizovány podle tabulky A.

Soutěž se stupňovanou obtížností může probíhat v základním kole na čas a nebo čas nerozhoduje s rozeskakováním. V případě rozeskakování na zkráceném parkuru (minimálně šest překážek), mohou být překážky zvýšeny nebo rozšířeny (či obojí) a musí se skákat ve stejném pořadí jako v základním parkuru. Jejich bodová hodnota je stejná jako v základním parkuru.

Soutěžící, kteří se nekvalifikovali do rozeskakování jsou umístěni podle získaných bodů v základním kole bez ohledu na čas.

Alternativní překážky + žolík

Poslední překážka může mít alternativní skoky, z nichž jeden, označený jako „žolík“, musí být těžší než druhý. Za překonání „žolíka“ získává soutěžící dvojnásobný počet bodů poslední překážky. Je-li „žolík“ pobořen, je soutěžícímu tento dvojnásobný počet bodů odečten od celkového počtu dříve získaných bodů


Volba překážek

Při volbě překážek je na kolbišti umístěn určitý počet překážek. Kombinace překážek nejsou dovoleny. Bodová hodnota každé překážky stoupá dle její obtížnosti od 10 do 120 bodů.

Překážky musí být postaveny tak, aby je soutěžící mohli skákat oběma směry.

Na základě rozhodnutí autora parkuru se bodové hodnoty u jednotlivých překážek mohou opakovat. Není-li možno na kolbiště umístit 12 překážek, může autor parkuru dle svého uvážení některé bodové hodnoty vynechat.

Soutěžící získává na každé překážce, kterou bezchybně překonal, určitý počet bodů. Při poboření překážky soutěžící žádné body nezískává.

Každý soutěžící má k dispozici čas 45 (minimum) do 90 sekund (maximum). V tomto čase soutěžící může skákat všechny překážky v libovolném pořadí a v libovolném směru. Startovní čáru může projet v libovolném směru a proto musí být označena čtyřmi praporky; červeným a bílým praporkem na každém konci této čáry.

Znamení zvoncem oznamuje ukončení parkuru. Soutěžící musí potom projet cílovou čáru z libovolného směru, aby mohl být zaznamenán jeho čas. Pokud cílovou čarou neprojede, umístí se jako poslední ze soutěžících, kteří získali stejný počet bodů. Cílová čára musí být označena čtyřmi praporky; červeným a bílým praporkem na každém konci této čáry.

Jestliže stanovený čas uplyne v okamžiku, kdy kůň již odskočil na překážku, je tato překážka, byla-li bezchybně překonaná, také započtena.

Žádná pobořená překážka se během parkuru znovu nestaví. Pokud ji soutěžící skočí znovu, nedostává za ni žádné body. Totéž pravidlo se uplatní pokud soutěžící skočí překážku s pobořeným spodním prvkem umístěným ve stejné svislé rovině nebo překážku, která byla pobořena při neposlušnosti.
Dojde-li k neposlušnosti bez poboření překážky může soutěžící tuto překážku skočit nebo pokračovat k další překážce.

Soutěžící může každou překážku skočit dvakrát. Pokud soutěžící překoná překážku potřetí, vědomě či nikoliv, nebo projede mezi praporky již pobořené překážky, není vyloučen. Za tuto překážku však nezískává žádné body.

Všechny neposlušnosti se trestají časem. První pád soutěžícího zastavuje. V tomto případě se ale soutěžící umístí podle bodů získaných do okamžiku pádu bez ohledu na čas.

Vítězem soutěže volba překážek se stává soutěžící, který získal nejvyšší počet bodů. V případě rovnosti bodů rozhodne o prvenství nejrychlejší čas dosažený mezi startovní a cílovou čarou. V případě rovnosti bodů a času rozhodne o prvenství rozeskakování podle stejných pravidel se stanoveným časem 40 sekund.

Existují dvě varianty použití „žolíka“ v soutěži :

  1. Součástí parkuru může být překážka nazvaná „žolík“ patřičně označená praporky. Soutěžící může „žolíka“ překonat dvakrát. V případě bezchybného překonání získává soutěžící pokaždé 200 bodů, za poboření se 200 bodů odečítá od celkového získaného počtu bodů soutěžícím.
  2. „Žolík“ není součástí parkuru. Po skončení stanoveného času a zaznění zvonce, musí soutěžící projet cílovou čarou, a bude mu zaznamenám dosažený čas. Dále soutěžící má 20 sekund, ve kterých se může pokusit jednou překonat „žolíka“. Je-li tato překážka překonána bez chyby, obdrží soutěžící 200 bodů, poboří-li ji, je mu odečteno 200 bodů.

Po uplynutí stanoveného času a znamení zvoncem po projetí cílové čáry, je povolen jen jeden pokus skočit ještě žolíka a to do pevně stanovených dvaceti sekund.


Volba dráhy

V této soutěži může soutěžící překonat každou překážku pouze jednou. Pořadí skoků si volí sám. Soutěžící, který nepřekoná všechny překážky, je vyloučen. Kombinace nejsou dovoleny.

Soutěžící může projet startovní čáru a cílovou čáru z libovolného směru. Čáry musí být označeny čtyřmi praporky; červeným a bílým praporkem na jejím každém konci.
Překážky mohou být překovány v libovolném směru, pokud plán parkuru nestanoví jinak.

Tato soutěž se koná bez stanoveného času podle tabulky C.

Jestliže soutěžící nepřekoná celou dráhu (všechny překážky) do 120 sekund po startu, je vyloučen.

Všechny neposlušnosti se penalizují ztrátou času.

V případě zastavení před překážkou nebo vybočení a poboření nebo posunutí překážky, soutěžící může pokračovat ve svém parkuru až když je překážka znovu postavena a sbor rozhodčích dá znamení zvoncem k pokračování. Soutěžící může pokračovat na libovolné překážce podle své volby. V tomto případě se připočítává k času 6 sekund korekce.


Zrcadlové skákání (Soutěž s postupným vylučováním)

Tato soutěž probíhá mezi dvojicemi soutěžících, kteří soutěží mezi sebou. Soutěžící se musí pro tuto soutěž kvalifikovat v jiné samostatné soutěži závodů nebo v předběžném kvalifikačním kole, hodnoceném v souladu s rozpisem podle tabulky A na čas nebo podle tabulky C.

Oba soutěžící soutěží proti sobě současně na dvou identických parkurech bez kombinací.
Jestliže soutěžící vstoupí do dráhy druhého soutěžícího a překáží mu, je překážející soutěžící vyloučen.

Vítězové každého vylučovacího kola se kvalifikují do následného vylučovacího kola, kde se opět utvoří dvojice soutěžící vylučovacím způsobem postupně až do finále, ve kterém se rozhodne o vítězi soutěže.

V této soutěži může každý jezdec jet v jednotlivých vylučovacích kolech pouze jednoho koně, jehož si zvolil z těch svých koní, kteří se kvalifikovali z předběžného kvalifikačního kola nebo z kvalifikační soutěže. Jestliže soupeř soutěžícího se vyškrtne z kteréhokoliv vylučovacího kola soutěže, zbylý soutěžící musí dokončit toto kolo sám.

Jestliže v kvalifikační soutěži nebo v předběžném kvalifikačním kole se na posledním výběrovém místě umístí více soutěžících se stejným výsledkem, musí se konat rozeskakování na čas.

Vylučovací kolo, ve kterém startují dva soutěžící, se nerozhoduje na čas (without time) při rozhodování podle stupnice A. Každá jakákoli chyba (poboření, odmítnutí skoku, vybočení) s výjimkou chyb znamenajících vyloučení podle článku 240 jsou penalizovány 1 trestným bodem.
V případě odepření skoku, s pobořením překážky nebo bez poboření, nebude soutěžící vyloučen, pokračuje-li v parkuru bez skočení této překážky nebo bez čekání na její postavení. Soutěžící, který mine překážku bez pokusu o skok bude vyloučen.
Je-li soutěž hodnocena podle Tabulky C jsou soutěžícímu připočteny 3 sekundy k jeho času.

Jestliže je soutěž hodnocena podle tabulky C, každá chyba je penalizována 3 sekundami.

Soutěžící, který obdržel méně trestných bodů, a který v případě rovnosti bodů projel dříve cílovou čáru, se kvalifikuje do dalšího kola a to tak dlouho dokud dva finalisté nerozhodnou o vítězi. Poražení soutěžící mají v odpovídajících kolech stejné umístění.

U startovní čáry musí stát jeden člen sboru rozhodčích dávající povel ke startu. Druhý člen sboru rozhodčích stojící u cílové čáry rozhoduje, který ze soutěžících projel cílem jako první.

Dojde-li v některém vylučovacím kole k absolutní rovnosti výsledků mezi oběma soutěžícími, je nutno tuto jízdu odstartovat znovu.

Je-li soutěž hodnocena podle tabulky C, musí být k dispozici samostatné časoměrné zařízení pro každého soutěžícího.


Dvoufázové skákání

Tato soutěž se skládá ze dvou fází, které soutěžící absolvuje bez přerušení. Rychlost obou fází je buď stejná nebo rozdílná. Cílová čára prvé fáze je totožná se startovní čarou druhé fáze.

První fáze se skládá z 8 až 9 překážek s možností kombinací. Druhá fáze se skládá ze 4 až 6 překážek, které mohou zahrnovat jednu jednoduchou kombinaci.

Soutěžící, kteří obdrželi v první fázi trestné body, jsou zastaveni zvoncem po překonání poslední překážky a nebo po uplynutí stanoveného času pro první fázi po projetí cílové čáry. Po projetí cílové čáry prvé fáze se musí zastavit čas.

Soutěžící, kteří v první fázi nebyli penalizováni, pokračují v parkuru, který je ukončen projetím cílové čáry druhé fáze.

V souladu s rozpisem soutěž musí být hodnocena jedním z následujících způsobů:

První fáze Druhá fáze Umístění
Tabulka A ne na čas Tabulka A ne na čas Podle trestných bodů ve druhé fázi a je-li to třeba podle trestných bodů v prvé fázi
Tabulka A ne na čas Tabulka A na čas Podle trestných bodů a času ve druhé fázi a je-li to třeba podle trestných bodů v prvé fázi
Tabulka A na čas Tabulka A na čas Podle trestných bodů a času ve druhé fázi a je-li to třeba podle trestných bodů a času v prvé fázi
Tabulka A ne na čas Tabulka C Podle celkového času (viz tabulka C) ve druhé fázi a je-li to třeba podle trestných bodů v prvé fázi
Tabulka A na čas Tabulka C Podle celkového času (viz tabulka C) ve druhé fázi a je-li to třeba podle trestných bodů a času v prvé fázi

Soutěžící, kteří byli zastaveni po absolvování prvé fáze, se mohou umístit teprve za soutěžícími, kteří se zúčastnili obou fází.

V případě shodného výsledku na prvním místě se umístí všichni soutěžící s tímto výsledkem na prvém místě.


Soutěž o nejlepší styl jezdce

Soutěž probíhá na parkuru určeného stupně obtížnosti a postaveného podle předepsané tabulky pro stavbu parkurů vždy bez rozeskakování.

Každý soutěžící je hodnocen samostatně každým rozhodčím jednou známkou od 0 do 10 na jedno desetinné místo.

Rozhodčí ve své známce hodnotí tato kriteria:

Výsledné hodnocení každého jezdce se získá součtem výsledných bodů od všech rozhodčích.

V případě rovnosti bodů na kterémkoli místě rozhodují o umístění trestné body získané na základním parkuru podle tabulky A s předepsaným časem.

Soutěž rozhodují vždy tři rozhodčí.

Soutěž může být vypsána jen pro kategorii dětí a juniorů.


Soutěž o nejlepší styl koně

Soutěž probíhá na parkuru určeného stupně obtížnosti a postaveném podle předepsané tabulky pro stavbu parkuru vždy bez rozeskakování.

Každý startující je hodnocen tříčlenným sborem rozhodčích samostatně třemi známkami (celkem 9 známek) od 0 do 10 bodů na jedno desetinné místo za :

A – provedení skoku - skokový styl, skokanský luk, technika nohou, elastičnost, síla odrazu
B – obratnost- šikovnost koně, reakce, výbušnost, improvizační schopnosti
C – připravenost koně - proježděnost, klid, reakce na pomůcky

Konečné pořadí se stanoví podle výsledných známek vypočtených jako rozdíl součtu všech devíti známek (viz výše) a trestných bodů za chyby na překážkách a za překročení stanoveného času podle tabulky A.
Vítězí kůň s nejvyšší výslednou známkou.


Soutěž o nejlepší styl jezdce i koně

Soutěž probíhá na parkuru určeného stupně obtížnosti a postaveném podle předepsané tabulky pro stavbu parkurů vždy bez rozeskakování.

Každá dvojice (jezdec a kůň) je hodnocena třemi rozhodčími samostatně jednou známkou za styl skoku v rozsahu 0 až 10 bodů (na jedno desetinné místo).

Od součtu tří udělených známek se odečítají body za:

chybu na překážce 0,50
první neposlušnost 1,00
druhou neposlušnost 2,00
za překročení stanoveného času za každou započatou sekundu 0,10
za pád jezdce, koně nebo obou vyloučení
třetí neposlušnost vyloučení

Konečné umístění soutěžících je možno vyhodnotit dvěma způsoby:


© 2006-2009 Jitka Dobešová | Všechna práva vyhrazena | TechComputers |
Mapa webu | RSS | XHTML 1.0 Transitional | CSS 2.1 | Nahoru |